Beru si vše, co potřebuji ke svému uzdravení.

Říjen 2017

holub v hrsti

Úterý v 22:06 modlitba je, když...
Dobře to dopadlo. Jsem blažená.

odložení do myslánky

Pondělí v 22:17 modlitba je, když...
Bože, jsem jako bakterie,
odolná a přizpůsobivá.

Aktuální situace se štěnětem mi dává ale zabrat víc, než zvládám. Esemesky a volání, nová majitelka si musela zablokovat mobil, protože sem původním majitelům (jsem debil!!!) dala její číslo, aby si pak mohli napsat o nějakou fotku.
Václav (chudák nemocný) mě posílá doháje s tím, že NEPOJEDE přes půl republiky zase nazpátek, když tam štěně nemá dobré podmínky a hrozí, že si to třeba za dva tři dny majitelé zase rozmyslí,
anebo přijde policie a tu část osazenstva, která tam není hlášená (a mezi niž patří i majitelka štěněte) prostě a jednoduše vyhodí.
Já jsem v roli diplomata, píšu esemesky a telefonuju a i brečím klientům do telefonu,
protože to nedávám a ani účelově dávat "nemůžu".

kovářova kobyla aneb povzdech z neuklizeného

Neděle v 22:29 (Fe)minimum
Sobota pracovní, v zázemí našeho lesního klubíku jeden z tatínků zorganizoval pracovní teambuilding.
Dvacítka pracovníků firmy včetně několika bossů společně s naším týmem už od pátku pilně škrabala střechu maringotky, řezala hromady prken na zateplování i topení a všelijak jinak,
večer zábava u ohně, kytary pivo Jameson a spol,
všechno mám z doslechu protože sem byla v pátek mrtvola a nepodařilo se mi dokopat se tam ani s největší vůlí.
V sobotu dopoledne jsme aj s Čudletem statečně dorazily a pozdravily se alespoň se zbytkem odcházejících pomocníků,
vesměs milí chlapíci různého věku a málokoho z nich bych tipla na ajťáka ;)

vyklidněný výblitek

Pátek v 23:46 pod perexem
Spala bych.
Spala bych klidně několikrát během bílých dnů ozářených podzimem.

Zdravotní nepohoda jako projev problémů ve vztahu III.

9. října 2017 v 22:52 (Fe)minimum
Pondělní okénko partnerské psychologie podle Kristýny

zápisek...4.10.2017

4. října 2017 v 23:06 deníček
Toužím si vzít zase do ruky svoje magické pero, a na oblohu načmárat veliké Hovno. Prší karbenátky,
volali by potom lidé a s otevřenými ústy by se hemžili dole mezi domy a silnicemi.
Ti v polích by si samozřejmě nevšimli ničeho, protože je čas sklizně a to podstatné se děje dole pod rukama.
Vyměnila jsem už dvakrát peří, za chvíli se budou sypat vločky,
mně vlají vlasy a pařezy v lese poklidně uhnívají do podzimu.
U h n í v á n í
Usually
hope
nobody
image
violence
approve
nother
imitate

Smrti se bojí víc lidi okolo než ti, kterých se to téma dotýká přímo,
zjištění dne.
Na otázku Co je to život, pak získám odpovědi na bázi chemických vzorečků či matematických (ne)rovnic. Taky dobrý vědět,
dá se to vyjádřit i nějakými znaky,
vlastně se to tedy nemusí odžívat, stačí teorie na jejímž konci bude pouze obrys obdelníku rakve,
ti náročnější si narýsují schránku ve tvaru kompromisního mnohoúhelníku,
složeného ze dvou lichoběžníků,
nenároční zvolí válec urny,
a zbytek pojme jednoduchá prázdná množina.

Duch neexistuje,
popíráme ho několikrát denně vlastní existencí,
o duši se raděj nemluví (pač má aždosmrti zaracha v obale zvaném lidské tělo),
a stejně si s tím nestačím,
nestačí mi ta zoufalá troška vědění,
stejně jako mi nestačí mít s někým sex a říkat tomu láska.

(Na jednom poetickém srazu jsem slyšela názor, že jakmile se do jakékoli umělecké tvorby dostane sex a cigarety, je to brak. Vlastně s tím souhlasím,
i když s určitýma výhradama. Je-li sex či cigareta pointou anebo ústřední motiv,
pak je dílo v dnešní době hodnotně ztracené,
ale současná doba je současně natolik tolerantní,
že se na sexu s cigárem dá vybudovat celá image, a počet fanoušků nebude klesat.)


Zdravotní nepohoda jako projev problémů ve vztahu II.

1. října 2017 v 23:25 (Fe)minimum
Ze čtyř dnů jsem byla ve škole tři, stihla jsem se naučit a udělat zkoušku z tělesné didaktiky, a skóre hodin bdělých a prospaných na lavici je krásných 27:2.
Už skoro týden znám svou první diagnózu, zbytek se dozvím zítra.
Celé je to pro mě hrozně nepochopitelné, ale nedokážu se tomu současně podivovat.