Beru si vše, co potřebuji ke svému uzdravení.

Červenec 2016

na konci července

31. července 2016 v 22:26 pod perexem
Co napsat...
  • Zítra je začátek srpna.
  • Spíš nejsem těhotná než jo.
  • Můžu být velmi dobrý průvodce dětí v lesní školce navzdory tomu, že nenosím rozevláté batikované či jinak etno sukně a šaty, nejuchám z toho, že jsme se sešli "podobní blázni", nemedituju v sluníčkářském rytmu a nechci se s cizíma lidma ani objímat ani držet za ruce a neumím se uvolněně bavit s každým "podobného ladění" hned od první chvíle. Těším se na čtvrteční klubíkovou poradu!:-)
  • Možná opustím (letos) fest. Život spíš odpovídá na potřeby než na to, co bychom si nafantazírovali. Bydlím tady a vypadá to, že tu má smysl budovat a rozvíjet víc, než jsem si myslela a odhadovala.
  • Čudle je úžasný tvor, a díky vývoji situace a tomu co ke mě a k nám přichází mám čím dál menší obavu utlumit svoje "potřeby" a prostě s ní prohlubovat vazbu a blíže ji doprovázet.
  • Mám omezenou sociálně-komunikační kapacitu a zvládnu s tím žít.
  • Věřím tomu, že mé kamarádky a kamarádi a blízcí nebudou nijak ochuzeni o mou fyzickou-kontaktní nepřítomnost v jejich životech. Je to tak, jak to je. Nejlíp jak to jde.

  • Důvěra v život má smysl.

k obrazu svému

25. července 2016 v 20:38 (Fe)minimum

Jsem na sebe docela pyšná, že jsem na vodě (minulý víkend firemní vodácký víkend od pana Magistra) zvládla kromě formálního představování jeho kolegům chodit a fungovat před cizíma lidma v krátkých kraťasách, tričenkách a jeden den dokonce bez trička,
ale čtyři měsíce málo pohybového zaměstnání se holt projevují a já už nechci prostorově nabírat.

útlum bez strachu z propasti

25. července 2016 v 11:24 sociálně-patologické řádky
Sedím v práci a čekám na svou "novou kolegyni" Elis. Nejsem připravená na dnešní práci, jsem ze sebe zklamaná.
Společensky jsem se přetáhla,
stačily k tomu dva a půl týdne napěchované lidmi a komunikací s lidmi
a Kristýna se zavařila.

Mých 365dní trochu jinak...ohlédnutí

13. července 2016 v 22:06 pod perexem
Koukám se na svůj článek "Projekt 365dní trochu jinak" ze dne 13. července 2015 v 21:58

Hm...Takže...
za 365 dní se budu jmenovat pořád stejně, budu mít delší vlasy a budu si z nich umět česat alespoň deset různých účesů.
Takže- jmenuju se stejně, zvládám to jméno a je to zatím vpohodě. Mám docela dlouhé vlasy a umím si z nich učesat víc jak deset účesů. Dokonce i nějaké z nich nosím v běžných dnech (i když vede culík nahoru, drdol a palma na stranu) :-) JO
V případě potřeby budu umět nasednout do auta a dojet kam budu potřebovat. Nebudu závislá na kupovaných bylinkách a supermarketové zelenině, a aspoň jednou týdně upeču nějaký domácí dezert bez lepku a vajíček.
Hm...Tak auto neřídím, ale jsem ve velkém drivu to do konce roku zmáknout. Bylinky se mi množí pozvolna v truhlíku a v cizí troubě jsem již testovala pečení bez a bez. Jakmile budu mít vlastní troubu, budu péct ve větším objemu.
Za 365 dní už také nebudeme bydlet tam, kde bydlíme teď, a já budu chodit do jiné práce. A budu mít i něco smyslupného a legálního "bokem", říkejme tomu "práce z domu". Budu se nadále podílet na Festu. Budu nadále dělat na projektu.
Zde jsem na sebe hrdá. Fakt. Bydlíme "ve svém" (od města byt, sice malý ale na moje jméno. Zajístila jsem si dokonce vše potřebné k tomu, abych dostávala příspěvek na bydlení, což je třetina nájmu.
A dnes mi došlo rozhodnutí z jedné nadace pro osamělé rodiče, kde jsem pro nás s Čudletem žádala o podporu pro start, že nám pošlou pěkné peníze.
(Byt byl na začátku mimojiné bez podlahy, přívodů vody, linky a vůbec základního vybavení...)
Jde to hodně pomalu, ale s injekcí od nadace to do konce léta dám úplně dokupy a bude.
Co se práce týče, tak JOOOOOO - mám 3/4 úvazek v Klubu, a na DPP budu docházet do lesního klubíku na jeden den v týdnu.
Na Festu se podílím, a v projektu se začnu zase víc aktivovat.
Za 365 dní budu mít hotovou zkoušku z francouzštiny a polštiny.
Kdeže...Ani prd. Ale mám zato pár certifikátů v oblasti projektového managementu, komunikace, práce se skupinou a rozvíjení sociálně-vzdělávacích dovedností. Z knihovny na mě mávají učebnice obou zmíněných jazyků, ale nejsem si jista, zda se k tomu letos dohrabu.
Byla jsem totiž přijata na celoroční akreditovaný kurz pro pedagogy v lesních mateřských školách (výběrko pro 40kousků lidí z celé republiky, tak pociťuju vděk, že to budu moct absolvovat).
Taky se mi otevírá možnost dokončit si vzdělání, takže asi mám co dělat v oblasti vzdělávání a seberozvoje.
Za 365 dní budu aspoň jednou za dva měsíce jezdit s Čudletem a kocourkem na celý víkend někam "na dovču".
Jo, tady se to rýsuje hezky. Zvládám už praktikovat i větší výlety než přespání v okolních lesích,
a jsem pevně rozhodnutá letos pokořit vandro-dovolenou u moře...vlakem a stopem, po plážích a horách. Destinaci mám vybranou, Čudle se těší, tak snad...
Jinak po víkendu s Václavem vidíme jako smysluplné snažit se urvat si jeden víkend v měsíci všichni společně, takže...opět doufám, že to bude vycházet.
Za 365 dní bude mít Čudle hotové vyšetření v APLe.
Nemá a nebude. To zvládáme. Zatím není co řešit.
Za 365 dní bude mít Čudle (zase) vlastní zázemí,psací stůl,židli, stojan na malování, skákací balon.
Skákací balon nemá, ale zato je majitelkou velké patrové postele a pelíšku pod ní. Pracovní koutek sestávající se se stolu, kolečkové židle a stojanu na malování má k dispozici :)
Za 365 dnín budu mít hotový výcvik na horského průvodce, a povedu první trek naostro mimo ČR.
Zlaté oči...Achjo, to sem si namyslela....Letos jsem stihla jen jednu akci v rámci KO treku.
Jako zadostiučinění snad mohu považovat alespoň předevčírem skončivší tábor, kde jsem figurovala mimojiné coby oficiální certifikovaný zdravotník...
Vzhledem ke kurzu pro sociální pracovníky, co mám během léta stihnout, si nejsem jista, zda zvládnu odjet na srpnový trek na Slovensko, ale bylo by fajn, vyšlo-li by to.
Za 365 dní nebudu mít problém vidět se s KáKá, bude-li to potřeba, a budu mít klidnou mysl co se Jasana týče.
KáKá jsem párkrát někde potkala a pozdravila, ale na to, abysme si zašli na "kafe" nebo si jen tak popovídat, to zatím nevidím a nemám na to.
Jasan je jasan. Díky za to!!!!
Za 365 dní nebudu nikomu nic finančně splácet ani "dlužit", a naučím se ještě lépe zabezpečit provoz naší domácnosti (a s Václavem budeme fungovat více systematicky co se sdílení financí na Čudle týče.)
Tohle se hýbe velmi pozitivně. Na konci července očekávám větší posun a do konce léta by mohlo být prakticky uhlazeno.
S Václavem jsme si během června pořešili co a jak, a díky Bohu přišly pozitivní změny v platovém ohodnocení, takže se učím nové metody hospodaření.
Za 365 dní už nebudu utrácet zbytečně za vlak ani autobusy víc, než bych měla (= budu využívat slevové karty).
JO.
Za 365 dní budeme s Čudletem vyrážet na cyklovýlety, protože ji do té doby naučím pořádně jezdit na kole.
Hm...Kolo Čudlecí už mám na chodbě před bytem , ale ještě jsme nebyly. Nicméně základ je, takže teď to bude o snaze a čase. Těšíme se na to obě.

Do roka bych také chtěla uskutečnit alespoň jeden umělecký výstup čistě osobního rázu, dokončit sérii obrazů a upořádat seminář na ženská témata.
50na50. Cosi kdesi proběhlo, ale...vede mě to jinam. Holt ze mě umělec asi nebude. V tomto ohledu děkuju za OB, který mě může inspirovat. Seminář je ve fázi faktických příprav, termín ladím.
Za 365 dní už budu mít určitě dopsané a zveřejněné zápisy ze své pouti do Santiaga.
Do konce roku 2016 pouť dokončím.
Zápisky leží v nějaké složce, kterou jsem ještě v rámci zabydlování neobjevila. Kdyby se podařilo dopsat a zkompletovat s fotkama a kresbama z cest do konce léta (mám podruhé za posledních devět let nějaký komplexní čas sama pro sebe bez Čudlete, a chtěla bych jej -kromě vzdělávání a práce na bytě- věnovat i nějakým seberealizačním činnostem, jako například zpracování zážitků z pěší cesty z Belgie do Španělska napříč celou Francií)...