Beru si vše, co potřebuji ke svému uzdravení.

vaše matky

15. října 2015 v 22:29 |  sociálně-patologické řádky
A bylo to,
všechny vaše matky jsem si seřadila vedle sebe,
rameno k rameni, bok k boku,
stála jsem naproti a přemýšlela, kam se zařadit já,
všechny vaše matky...
Doma je naklizeno,
doma je po výbuchu sopky,
vyprané povlečení, pod stolem týden staré drobky,
čím blíže večeru, tím více všechno hoří,
k zemi se ladně snáší nedopalky,
nejmladší sourozenci ještě nespí,
chutná to dobře, narozdíl od chleba se na to plíseň nechytá,
mužské ruce hledaj nastřídačku flašku a prsa pod saténovým negližé,
a když rozleje se víno,
přiběhne pes,
anebo ten nejmladší sourozenec, který stále ještě nespí,
a všechno to uklidí,
rozmaže,
olíže,
domácí úkoly už nejsou zas tak domácí,
mnohem líp se u vás žije kouři,
v něm se vše krásně zvolna poztrácí -
starosti- děti -hlad
a hádky,
do peřin zažene vás chlad namísto hodin,,
další ráno trnem v oku,
všechny ty vaše matky...
Rameno k rameni,
bok k boku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | 16. října 2015 v 13:16 | Reagovat

Matky a tchýně vydají na telenovelu. 😊

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama