Beru si vše, co potřebuji ke svému uzdravení.

kdy mi chybí ten milující manžel

10. října 2015 v 9:01 |  (Fe)minimum
Mám zítra instalaci vernisáže. Je potřeba připravit veškeré občertvení a techniku. Pravděpodobně tam budu i něco krákat za doprovodu hudby z počítače. Pozítří vystupuju na konferenci.
V obojím nebudu sama ale s kolegyňkou, a přestože jsou oboje významě pozitivní události,
pozitivně se necítím.
Čudle je totiž jaksi marodné. Od středy je doma, včera se mnou "absolvovala" hudebně-poetický" nářez v Kavárně,
a nyní,
protože obě dvě nadcházející akce nejde zrušit,
ji povezu přes půl republiky k prarodičům, kde bude týden rehabilitovat,
abypak mohl na víkend přijet Václav a taky s ní chvíli pobýt.
Jo,
takovéhle patové situace mně dokážou způsobovat solidní mordory. Kdybych měla milujícícho manžela, určitě bych včera byla v kavárně sama a cítila se o kus víc patřičně.
Dneska bych mohla celý den trávit doma v rodinném kruhu, věnovat se Čudleti a tomu, aby se dala dokupy, večer by bylo příjemné intimno které by mi uvolnilo vnitřně stažené svalstvo a pohladilo na duši,
nedělní ráno bych se probudila a měla komu uvařit čaj a říct "zdar, tak mi dneska drž palce", vpoklidu odjet z domu a v pondělí večer se vrátit klidná a připravená se postarat o Čudle v dalších dnech (pokud by to přes víkend nepřešlo a nemoc se rozjela).
Samozřejmě bych si nechala odtáhnout kufr s věcma minimálně před dům, a nebránila bych se ani průběžným telefonním kontaktům v době své nepřítomnosti doma.
...
Jo, milující manžel,
ten má spoustu plusových bodů,
z čehož ten nejvíce plusový je ten, že si nepřipadne jako chůva ani jako jakkoli jinak ochočovaný a podpantoflákovitý tvor,
neboť dobře ví,
že bych udělala zcela totéž, kdybychom měli prohozená místa.

a protože milujícího manžela nemám, vylézám z pelechu a jdu balit, chystat snídani,
opečovávát kocoura (který tady bude muset sám vydržet tři dny),
hledat a vybírat vhodné dva modely na výstavu a konferenci,
nezapomínat nabíječku na telefon (mám dotykový po dýl jak roce a je fakt strašná pruda, jak málo ta baterka vydrží...co dva dny to řve že to chce šťávu!!!),
nezapomínat na nic, co je potřeba na sestavení výstavy,
sbalit Čudleti všechno potřebné od školy po hračky a nezpoamenout hlavně
na léky, které by mohla potřebovat,
potom uvařit oběd,
a jediným dnešním spojem za naší řitky světa dojet ke správnému spoji,
kterým pak XY hodin cestovat a cestovat,
až dojet do cíle,
tam se otočit,
a jet zase půl cetsy zpátky.
Jo, taky to jde, jen oproti milujícímu manželovi to sežere nespočetně více energie,
času,
a peněz.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | 10. října 2015 v 14:57 | Reagovat

Když se nikdo nehlásí, tak já budu klidně ten manžel. ⚡

2 fall fall | 11. října 2015 v 6:47 | Reagovat

[1]: mam obavu, ze po navratu bys me uvital pecenymi rizecky s omackou a ja bych marne hledala Cudle...:)
...ale bud vytrvaly a uvidime...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama