Beru si vše, co potřebuji ke svému uzdravení.

trochu (ne)erudovaného psaní

24. září 2015 v 21:27 |  pod perexem
Doučování si žije vlastním životem. Jsou to naprosto nové věci, na které se snažím připravovat, ale zatím se mi to moc nedaří a to nejen proto, že základní škola zcela bojkotuje jakoukoli spolupráci.
Je docela smutné, že vlastnoručně napsanou žádost o zapůjčení sady učebnic pro ročníky, které doučuju, paní ředitelka zkonstatovala "No to v žádném případě!"
"Úřady na tebe ty babo", odpovídám mlčky a vyčkávám,
"až se paním kurátorkám na magistrátu odvaří tiskárna z těch stovek stran, které mi kopírují a kopírovat budou,
to pak uvidíš ten tanec...!!!"


Paní ředitelka je obecně podivuhodná osoba. Jí vděčíme za inovace typu e-žákovské knížky pro druháčky (samozřejmě že děti ve druhé třídě jsou již velké na to, aby chtěli nadšeně svým rodičům ukazovat jedničky v notýsku žeano),
a káravé poznámky rodičům, kteří do ní koukají málo intenzivně
já už na to čekám, neb jsem někam založila lístek s přihlašovacími údaji,
ale nic to nemá na exoty typu Kat, kteří nemají doma internet. Ti musí běhat do městké knihovny a s paní knihovnicí za zády tajit dech, co na ně z obrazovky vyskočí.
Brzo budou místní tisky hlásat dopravní zácpy způsobené neobvyklými frontami vedoucími z knihovny, protože tři knihovnické počítače jsou přeci jenom málo...

A i asistenci spešlnýd žákům má ta žena na háku,
koukala jsem v srpnu, čekajíc u komisionálních zkoušek v prázdné třídě, na nástěnku se seznamy postižených žáků,
většinový druh postižení dyslexie, u dvou tří dalších eSPéCHá,
ti fakt potřební válčí sami,
u ´případové studie´ se vykřikuje "najděte mi asistenta", a když pak přijdu, žádného asistenta vlastně nepoptávají,
jojo, je to těžké vypisování žádosti o dotaci na asistenty,
uzávěrky nejsou každý měsíc,
a je to hlavně práce navíc...
Ale co už, je potřeba takovéhle lidi mít na vedoucích pozicích, aby bylo pro co dělat revoltu,
proti čemu reptat,
proti komu povstávat názorově (mame hole (v) ruce.
V tom sajrajtu všech absurdit dnešního Světa, je tohle norma,
člověk s mocí na blbým místě,
anebo zcela opačně - na mocenských pozicích sedí naprosto zatupení lidi.
...
Doučování si žije vlastním životem,
přichází nová děcka,
předevčírem se mi nahlásili vermírní bratři (tečka cézet, nedělám si srandu, tady opravdu žije i rodina, která vyznává víru vesmírných lidí),
a objevují se i děcka, která se nejdou učit, ale chtějí trávit čas se svými kamarády, kteří se učit chodí. Nikdy nevím, koho u dveří naší "učebny" potkám.
Kupodivu z toho není chaos,
zatím jsem ani jednou nezvedala hlas,
a ven jsem poslala jen jednu holku, které příliš šustil sáček s chipsy.
V pondělí velká improvizace, náš obvyklý prostor sežralo nějaké moudré setkání sociálních expertů,
třídou se tedy stala chodba, všechno potřebné jsme vytahaly ven, židle, flipchart, stolek i papíry,
učilo se s náma te den hodně lidí, kteří čekali na dávky a další podstatnosti o dvě patra níže,
v prostorách magistrátu by stálo za to dělat koncerty, ta akustika je skvělá,
myslím že všem prospělo si zopakovat největší společné dělitele a nejmenší společné násobky,

nejvíc jsem z toho měla asi já,
zcela mi vypadlo, že něco takového vůbec existuje, takže jsem si ze začátku sedla do pozice žáka, a nechala si ukázat a vysvětlit základy přímo slečnama sedmačkama, kterých se to týkalo.
Pak jsem překvapila sama sebe, jak bezchybně a logicky jsem zvládla "odhalit" postupy řešení dost těžkých slovních úloh,
kde se právě tohle využívalo,
a myslím že přesně tímhle se buduje něco hodně silného, co je hnacím motorem celého tohohle sociálně-vzdělávacího experimentu,
který se od červnece o dost posunul nejen objemově, ale i mezilidsky.

Dneska jsem byla pozvána na další interaktivní seminář, tentokrát nesoucí název "Právní minimum".
Jasně že půjdu participovat! Kdybych nešla, mohla bych zapomenout mezi jakýma lidma se to vlastně pohybuju, respektive mohla bych se nechat unést idylou "naší doučovací partičky".
Už teď se těším, kdopak to bude přednášet. Minule o finanční gramotnosti psycholog, tohle bych tipovala na někoho "z branže", vrátná z azyláku třebas.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | 24. září 2015 v 23:03 | Reagovat

Ty jseš tak interaktivnî. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama