Beru si vše, co potřebuji ke svému uzdravení.

dvě nebo tři cesty

24. září 2015 v 19:39 |  (Fe)minimum
Dneska jsem se už úplně vytratila. neexistuju. Po Světě chodí figura. Měla bych zkusit něco (u)dělat. Něco jiného, než co dělá doteď. Dělat míň. Nedělat nic možná.
Nemám vůbec žádnou představu, co by mě těšilo. Mám všechno tak dobře rozjeté a plánované a funkční, že vlastně sama sebe nijak nepotřebuju. He.
Figura.


Nemám emoce. Dneska nemám emoce. Čudle je natolik intimní a automatická součást mého života, že nemám vůči ní žádné pocity, nedostaneme-li se do jakéhokoli extrému.
Dneska nejsme v extrému.
Figura.
Dneska jsem se málem Kat rozložila před očima v kavárně, bylo by to asi podruhé, co by tomu byl někdo přítomen,
ale pak přišli dva lidi a všechny odlétnuvší kousky se navrátily na své místo (jen díra ve svetříku zůstala jaksi netknutá, takže mi dobře protahuje pod žebra),
už by se něco mohlo trochu posunout,
esemeska od Jasana je možná vlaštovkou letošního podzimu,
a ani tady nemám pocity,
"a já furt nemám žádný pocity", řvali by kluci z Vložte kočku, "jenom pochyby a úzkost z cest"
ale ani ty já nemám,
mám dobrý cesty, klopýtám ze zvyku,
a jediné blbosti posledních mesíců mají společného jmenovatele "alkohol",
takový pitomý blbosti,
je to lidský,
a alkohol má s mým životem společného asi tolik, jako jsou naše společné chvíle s D.,
psychoterapeut mě pobavil, když se mě ptal, jestli jsem D. řekla o tom, co by mě v životě těšilo a bavilo,
koukala jsem na něj jako na Marťana,
můžu říkat komu chci co chci,
můžu to vyzkoušet,
anebo ne.
Můj život je natolik vpořádku, abych se nepotřebovala. Můj život je natolik na míru, že ....jsem na dně s vervou.
Dneska noční, propracovat se do zítřka, a nechat za sebou den, kdy jsem se úplně vytratila.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | 24. září 2015 v 23:06 | Reagovat

Jsi prostě levandulová. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama