Beru si vše, co potřebuji ke svému uzdravení.

o alkoholu bez alkoholu...30.8.2015

30. srpna 2015 v 13:33 |  deníček
Dívat se jen před sebe je prý na nic, nic se pak o člověku nedá zjistit...Občas fakt koukám, co všechno lidi dokážou (ne)vymyslet.
Objevila jsem na svém nabitém životě docela zajímavou vychytávku - moje tělo a hlava jsou zvyklé makat. Když je volno, hned na něj navazuje běžný provoz. Nemůžu si dovolit vykrpit se nějakou ultrakocovinou a jí podobnými pastavy. V pátek jsem s milým D. a OB vypila asi tak šest piv a šest panáků ultrasuper zahraničního rumu, a jako bonus jsem po asiužvícnež dvanácti letech dvakrát potáhla z marihuanového jointa,
ráno jsem vstala, žádné špatně, hlavně žádná morální kocovina, jediné co bylo nepříjemné, byla žízeň. Po jejím uhašení půllitrem kohoutkové vody jsem fungovala natolik dobře, že jsem zašla nakoupit a s láskou uvařila dobrý oběd pro dva.

Včera jsem jela za naší ´adoptovanou babičkou´do Plzně, podívat se a trošku zreportovat Obří loutky v ulicích (tohle jsem dokonce dokumentovala foťákem, takže se těším, až to tu trošku obživne fotkama),
a vrcholem večera bylo setkání s kolegou z festu, se kterým bylo potřeba probrat provozní věci dalšího ročníku.
Kolega pracuje jako barman v jednom z poměrně luxusních podniků, což znamená, že si za luxusní ledový kafe zaplatím krásných sedm korun,
a vedle v přidruženém koktejlbaru vypiju několik luxusních drinčíčků zcela zdarma.
Stejně jako při první návštěvě mě uchvacují šablony, které onen koktejlbar navštěvují. Jsou to ty nejvíc paštičky a jejich mužské ekvivalenty - šamponci, jeden exponát vedle druhého, figuríny jako z výloh, povětšinou volně k mání, máš-li na to ber jen ber (kdybych neřešila pracovní věci a nebyla "ta nadřízená", cítila bych se tam asi hodně hodně trapně ve svých obyčejných černých koktejlkách konfekční velikosti 40, s dva dny nemytými vlasy, absencí make-upu a několika dalšími fatálními společenskými prohřešky, které v určitých kruzích platí za smrtelný hřích).
Uvědomuju si, že v některých oblastech mám už opravdu pozici spojenou s určitou mocí, která má za přirozený efekt respekt lidí, které koordinuju. Je to pro mě poměrně nová věc, ale myslím, že mi dobře jde užívat si to. Ne ve smyslu hry na šéfku, ale ve smyslu práce s lidskými zdroji. Řekni mi čím chceš festu přispět, a pokud na to máš potenciál a kapacitu, dám ti maximální podporu, budu za tebou stát před vedením festu a najdu ti mantinely, ve kterých se můžeš pohybovat vlastním způsobem a zcela svobodně.
Spát jsme šli ve čtyři, neodvažuju se odhadovat, kolik drinků během večera padlo, kolem desítky to bude, ale po čtyřech a půl hodinách spánku mi opět není ani zle, ani kocovinově. Hlava funguje, tělo je v háji jen na obalu.
Jo, tohle je druhá strana mince- ty kejdy, tvářičky a druhé bradičky, které umí vyrůst ze dne na den v souvislosti s konzumací alkoholu. Fuj!
Naštěstí už není v dohledné době žádné setkání, u kterého by se hodilo chlastat, a taky je tu konec léta, dneska večer se odložím do nealkoholického duševního obejmutí Jasanovi, a zítra s Čudletem odjedeme domů, vstříc novému školnímu roku.
Cítím, že se mi konečně - teď na konci léta - podařilo najít pokoj sama se sebou a alkoholem. Že mít volno a vypít během něj prasácké množství alkoholu vůbec neznamená, že bych měla duální život, nebo přepínala mezi slušně pracujícím člověkem na úrovni a volnomyšlenkářskou labilní troskou, nebo mezi mámou a svobodnou holkou. Už jsem to jednou zažívala, neřešení alkoholu, ale ta obrovská zátěž ve vztahu s KáKá mi to sebrala, a pozvolna mě navrátila do černobílého režimu, ve kterém existuje přesné měřítko prakticky na vše, od počtu únosného alkoholu po výčitky z toho, že se vůbec bavím s někým, kdo alkohol pije. Nejhorší na tom je, že z toho nejde vylézt jinak, než ohnutím uměle vytvořeného úsudku,
což většinou nejde, protože se tomu hlava brání,
takže nezbývá než se prostě zlomit, přehnout se sama přes sebe, risknout naprostou katastrofu.
A nejhezčí na tom je, že je pak člověk chvíli vzhůru nohama, což je ideální příležitost nedělat si hlavu z věcí,které by jej normálně tížily.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 30. srpna 2015 v 13:57 | Reagovat

Ale když jsi vzhůru nohama, odkrví se ti končetiny a překrví hlava. Riskuješ ztrátu vědomí nebo i hůř. Jinak rád slyším, že ti po konzumaci není špatně. Svědčí o tvém vyhraněném vkusu. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama