Beru si vše, co potřebuji ke svému uzdravení.

po(v)zdech několika večerů

16. dubna 2015 v 20:01 |  pod perexem
Štěrk i stojící auta před mým oknem padaj do stínu,
napsala bych ti balakrylkou milostné vyznání
na protější zeď,
slízala kus omítky místo podpisu.

A šeď, kterou mám v obličeji
použila místo pečetidla,
když mi dáš správnou adresu...



Dny, ve kterých není čas na spánek. Je to vůbec možný?
Není čas...Si natáhnu pár hodin na jiné věci, ale spánek mi je zapovězen. Není to dlouhodobě, je to jen teď týden a pak bude zase lépe,
Čudle je teď se svou nejlepší kamarádkou a jejím tatínkem (exmanžel K.) v Praze na "běhu pro Světlušku", půjdou pak i na Tatabojs,
já mám před sebou sestřinu absoloventku na korekci, potřebuju vypracovat nějaké organizační směrnice na fest, a chtěla bych napsat něco ze sebe,
protože toho mám hodně na odložení. Akorát už tímhle článečkem mi mizí minuty ze spánku dnešní noci (pokud se na něj dostane),
a to není dobrý.
Dopíšu, jak to jen půjde.
EDIT: Takovou čočku, co jsem dostala dnes od exmanžela K. (budu mu muset vymyslet nějaké patřičné jméno, protože očividně bude v našem životě jednou z věcí, o které budu mít potřebu psát), budu trávit asi dlouho.
To, že si jezdí ke K.do domu "za dětma" kdykoli se mu chce bez ohlášení, je věc mimo mě. Pokud tam ale jede v době, kdy je tam i moje dítě, a aktivně ji zahrne do svých plánů, které zruší asi tak deset minut před jejich realizací , něco to (nejen) ve mě způsobuje! (samozřejmě že se děti těší žejo...obzvláště když jde o takovou akční věc jako výlety na přání, lezení po starých lokomotivách a další úžasné věci, které exmanžel K.s oblibou vymýšlí se svýma dětma (zajímalo by mě, nakolik to dělá K.naschvál).
Celé to je tak ujeté, že ani nevím, zda to budu schopna popsat srozumitelně...
Dneska jsem si přebírala čudle ve dvanáct ve škole po obědě. Když jsem přišla, vrhly se na mě i s kamarádkou, že odpoledne někam jednou s exmanželem K., a jestlli teda čudle může taky.
K.tam seděla jak hromada neštěstí a povídala, že absolutně netuší, v kolik hodin a kam chce s dětma jet, načež mi dala číslo, ať se zkusím zeptat sama, jestli mi třeba něco řekne...
Velmi slušný hovor, ve kterém jsem se především potřebovala ujistit, že je pro něj OK, když by čudle jela taky. Přeci jen spolu byli včera do noci v Praze, a vzhledem k nátuře (kterou znám jen od K.) si nemůžu být jistá, že pak nebudou probíhat nějaké scény na téma "furt s náma někdo jezdí"...
No problem. Děvčátka nadšením bez sebe.
K.má v obličeji šedou barvu, když jí oznamuju, že ani mě se přes všechnu slušnost nepodařilo zjistit ani čas, ani místo výletu. "Ještě nejsem na ničem pevně domluven. Ale rozhodně dnes někam pojedeme."
Naprosto chaotické vymýšlení strategie. K.musí do práce, počíala, že si děti bere s sebou, já počítala, že svoje čudle odvedu domů a později odpoledne ještě zajedu také dokončit práci, najednou je všechno jinak, čudle nemá dostatečný oblečení na celý odpoledne venku, beru holky a jdeme do sekáčku pro mikinu.
Holky pak ještě něco chtějí, je po výplatě takže jo, každá si vybere šátek na krk :), do toho mi volá K., že kde zrovna jsme, že volal exmanžel, že je už ta správná doba na odjezd, tak za jak dlouho je můžu přivést k ní do práce, a do toho mi volá přímo on, típám K. a beru jeho hovor, ve kterém mi poví, že M. by byl radši, kdyby jel jen se ségrou, tedy bez čudlete.
Nic víc.
Dvojitý histerák na ulici. Dvojitý brekot. Situace jak z jiné reality. Když jsme se před deseti minutama dělily od K. a M., nepadlo ani slovo o tom, že by M.chtěl jet jen s tátou a sestrou...
Vůbec se mi nedaří pacifikovat holky, čudle kope do chodníku a válí novou šálu po zemi a vykřikuje "ale já chci jet!". Volám K. a uprostřed druhé věty o tom, že takovéhle domluvy nejsou košér se rozbrečím taky,
katastrofa,
připadám si...hrozně bezbranně, bezbranná totiž jsem, nemám absolutně žádný racionální důvod, kterým bych mohla vysvětlit, proč na výlet čudle nepojede, když před deseti minutama jet měla (nehledě na to, že musíme fofrovat ke K.do práce, aby mohli odjet)...
U K.v práci se dozvídám, že M.už tam není, že už šel za tátou napřed, stojíme tam bezradně, protože není vůbec jasné, kdy si přijedou pro R.. To mě mrzí, protože bych velmi ráda takto hromadně promluvila o tom, jak se lépe domlouvat. Jsem napůl mimo sebe. Čudle už je klidnější, myslím, že velký vliv na to má, že jdeme pro slíbené barvičky na obličej, stavujeme se potom ještě v Bille pro zbytky věcí potřebných k pečení mňamek ke K.na víkend do kavárny,
furt musím přemýšlet nad tím, jestli exmanžel K. opravdu je ještě tak nevyzrálý a proto tolik vzteklý a impulsivní a nepředvidatelný (věkově má ke mě blíž než ke K.), anebo jestli se jen dostal na zcestí a nemůže z něj vylézt...No nic, odkládám to tímto psaním a nemíním to dále řešit.
Poslala jsem mu ale dlouhou sms, potřebovala jsem jakýmkoli způsobem dát najevo, že jsem nakloněna různým eperimentům, ale že ocaď pocaď. Nebrala jsem to přirom přes sebe, ale snažila jsem se ukázat, jak to funguje na děti...Překvapivě jsem v odpovědi našla souhlas s tím, že bude potřeba domlouvat se jinak. Tak se uvidí.
.
Doma nám nejede už asi čtyři dny jeden el.obvod, v koupelně svítí a sporák jede, takže jsem doteď neměla důvod (hlavně čas, ale pšt) s tím něco dělat. Pečení limitované denním světlem má ovšem něco do sebe...hlavně vím, že člověk by neměl připravovat jakékoli jídlo pod tlakem nebo s negací v sobě. Proto ještě víc šílím, že mi není dobře a že zítra a pozítří budou cizí lidi jíst moji úzkost. Prosím sluníčko, aby dalo světlo aspoň o chvíli pryč, modlím se na záchodovém prkýnku s kalhotkama u kotníků, je opravdu zajímavé, že modlitba zklidňuje mysl za prakticky jakékoli situace.
Také vliv čudlete, která si prostě CHCE a BUDE hrát na kočičku z cirkusu, nakonec udělal své a bylo zaděláno na dobrou energii pro upečení kvalitního koláče a bábovky.
.
Nejhůř z nás tří nesl stěhování kocour. Je to opravdu tak. Nechala jsem ho s velmi těžkým srdcem kastrovat hned druhý den po příjezdu, aby měl šok jen jeden,
takže i tahle hormonová "tsunami" určitě vzala za své, kocour je teď někdo trochu jiný, nejsem si jistá, zda se to někdy vrátí zpátky,
je to teď skoro týden, co jsme ho začly pouštět na noc ven, byl to vabank 50 na 50, jak to s ním dopadne,
ale svobodu jsem mu naordinovala i jako lék proti nechutenství, které se u něj objevilo už pár dní po kastraci.
Myslím, že to bylo nejlepší, co jsme pro něj mohly udělat. Od té doby, co chodí i ven, je sebejistější, začal zase žrát, a určitě se rozvíjí i "osobnostně" (aneb v okolí jsou tři kocouři, jeden kastrát a dva normál, a také jedna kastrovaná kočka. Náš Mlha si musí sám obhájit svoje místo na tomhle území, což obnáší určitá rizika, ale zatím se vrací nepotrhaný, takže asi není zase takové máslo, jak jsem měla obavu...:) ).
Jediné, co mi není opravdu příjemné, jsou nejrůznější pachy, které na sobě nosí domů...Takhle nesmrdíval ani v exsnoubencově baráku, kde chodil i se svým bráškou ven dle libosti...:-D
.
V práci mají dneska večírkové mecheche. Nešla bych tam, ani kdybych měla volný večer. Zítra mám v plánu "vymést" jednu akci v Praze, kam jedeme na víkend za Václavem (čudlete táta). Těším se na to, půjdem do Zoo a budeme první návštěva ve Václavově novém bytě. A večer půjdu na hudbuuuuu....dost možná budu tančit celou noc, budu-li se cítít fyzicky dobře, těším se na to, že tam půjdu sama (i když se mi tam chtěla jedna kamarádka přicmrdnout), a budu se moct věnovat sama sobě a svému bloklému prožívání. Hudba je v tomto kouzelná doslova.
Ve středu večer mi koncert Trabandů prokázal téměř léčivou službu.
.
No, a teď hurá udělat směrnice a pravidla pro milé a (ne)schopné ORGy festu. Dobrou noc.
K poslechu : (např.song začínající na čase 4:09 je úžasně nabuchaný)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ellaria Ellaria | Web | 17. dubna 2015 v 11:12 | Reagovat

Někdy je toho až nad hlavu. Na jednu stranu se mi takové chvíle totálního zaměstnání chybí, byla jsem v jednom kole a některé myšlenky mě prostě nestíhaly. Na druhou stranu je to vážně náročné. Ale když se člověk ohlédne a vidí tu odvedenou práci... Pak to za to stojí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama